Škoda Trekka - Škodovky se léta exportovaly do celého světa a osvědčily se jako spolehlivé vozy, které za příznivou cenu nabízely velkou užitnou hodnotu. Příkladem za mnohé byl i export vozů v rozloženém stavu na Nový Zéland. Škodovky se tam těšily velké oblibě a tak bylo v logice věci, že se tam stejným způsobem začaly exportovat i vozy Škoda 1000 MB. V roce 1965 tam odcestoval konstruktér karoserií Josef Velebný, aby na místě dohlédl na montáž první zásilky nových vozů.
|
 |
Přitom si uvědomil, jak moc by tamní farmáři potřebovali lehký a levný terénní vůz. Od toho už byl jen krůček k nápadu využít šasi octavií. Ještě než se vrátil zpět domů, hovořil o tom s majitelem společnosti Motor Industries International. Ltd v Otahuhu.Pod tímto názvem se skrývala vcelku malá dílna aucklandského podnikatele Noela Turnera. Ten záhy požádal automobilku, aby Velebného znovu vyslala na Nový Zéland. A tak se na Vánoce 1965 vydal Josef Velebný - tehdy už v důchodu ! - zpět přes celou zeměkouli k protinožcům.
|
Toto je Trekka, první sériový automobil, který byl navržen a je vyráběn na Novém Zélandu pro Novozélanďany.“ Tak začíná text prospektu na terénní automobil, který v roce 1966 začal Turner vyrábět. Vůz se v zemi stal symbolem dovednosti, samostatnosti a soběstačnosti a nakonec i legendou, ačkoli se jich do roku 1972 vyrobilo jen 2300. Jak už to bývá, skutečnost se od legend poněkud liší, což platí i v případě trekky. „Ryze novozélandský“ vůz zkonstruoval na místě Josef Velebný, základem byl pochopitelně podvozek, nápravy a motor z octavie. Lehký terénní automobil s užitečnou hmotností 500 kg připomínal landrover. Měl jednoduchou karoserii svařenou z plechových dílů, a to buď typu pick-up s alternativně plátěnou nebo pevnou střechou nad ložným prostorem, nebo jako STW se třetími dveřmi v zádi, případně zcela otevřenou. Oproti octavii měl zkrácený rozvor o 224 mm na 2165 mm, na přání se montovala uzávěrka diferenciálu, posilovač brzd a tažné zařízení. Více než 50 místních výrobců dodávalo dílnám J. N. Turnera různé díly a části. |
| Rok výroby |
1966 - 1973 |
| Charakteristika |
užitkový automobil s motorem vpředu a pohonem zadních kol |
| Motor |
čtyřdobý, zážehový, kapalinou chlazený, řadový čtyřválec OHV, umístěný podél za přední nápravou |
| Zdvihový objem |
1089 ccm, 1221 ccm |
Výkon |
30,9 kW při 4500 ot/min(1089ccm) 33 kW při 4200 ot/min(1221ccm) |
| Karoserie |
podvozková, celokovová, uzavřená |
| Převodové ústrojí |
v bloku s motorem, v podélném uspořádání: převodovka - rozvodovka – motor |
| Podvozek |
bezrámová konstrukce |
| Spotřeba |
9,2 - 10,5 litrů na 100 km |
| Hmotnost - rozměry |
pohotovostní podle typu a provedení 775 až 820 kg
wagon 4200/1650/1450, pickup 4200/1650/1420, cabrio 4200/1650/1400 |
| Max. rychlost |
110 - 115 km/h |
 |
Karoserie se v dílnách stavěly na šasi s volantem na pravé straně, protože se na Novém Zélandu dodnes jezdí vlevo. Také přípravky, na nichž trekka vznikala, zkonstruoval Josef Velebný. První vozy vyjely už v polovině roku 1966. Zájem byl značný a to nejen na Novém Zélandu. Vyvážely se do Austrálie, na Fiji a na ostrov Samoa. Od roku 1971 se dokonce vyvážely v rozloženém stavu do Indonésie, kde se kompletovaly v nově postavených dílnách v Surabaji. Osudem těchto automobilů se stal jednak dovoz levných japonských vozů a jednak malý zájem podniku zahraničního obchodu Motokov, který měl export na starosti. Vývoz šasi údajně nebyl tak zajímavý jako vývoz celých vozidel, takže v roce 1972 výroba skončila. |
Trekka byla vyráběna ve třech variantách wagon, pick-up a cabrio. Do dnes se dochovalo kolem 47 exemplářů.Celkem bylo vyrobeno 2500 kusů
Konec |
