|
........................................ |
Pravěk |
 .................................... |
| Nejstarší stopy pobytu člověka lze na Pardubicku sledovat ze sporadických archeologických nálezů až od sklonku starší doby kamenné (od pozdního paleolitu, asi 40-10 tisíc let př.n.l.). Tehdy končila poslední doba ledová. Ze střední doby kamenné (mezolit, asi 8 tis. př.n.l. až pol. 6. tisíciletí př.n.l.), kdy se změnilo klima, tím i flóra a fauna a v důsledku toho i způsob obživy člověka, pochází sídliště lovců a rybářů, objevené v Pardubicích u městského hřbitova (u krematoria). Stanice mezolitických lovců, rybářů a sběračů divoce rostoucích plodů byly zjištěny i na jiných místech na Pardubicku. V polovině 6. tisíciletí pronikají do našich zemí nositelé zcela nové civilizace, první zemědělci. Tato největší revoluce v dějinách lidstva přinesla nový způsob obživy: uvědomělou výrobu potravin, s čímž byla spojena řada převratných změn v životě lidí a urychlil se vývoj lidského společenství. Sídliště prvních zemědělců z mladší doby kamenné (neolitu) lze zaznamenat na břehu Labe za Hůrkami (v Úzkém), možná i v Trnové, nedaleko Pardubic potom mezi Blátem a Starými Jesenčany. Na Pardubicku se potom vyskytují na řadě míst ojedinělé nálezy kamenných nástrojů. Z pozdní doby kamenné (eneolitu), kdy dochází vlivem klimatických změn k časté migraci různých pravěkých kultur, často kočovných pastevců, známe z Pardubic náhodné nálezy celých nebo zlomků keramických nádob, či kamenných nástrojů z prostoru Ležánek, Ohrazenic, mostu u zimního stadiónu, dostihového závodiště. Nové impulzy přineslo užívání kovu - bronzu. U nás se šíří od konce 2. tisíciletí př.n.l. Na počátku tohoto období byl region Pardubicka osídlen zřejmě jen řídce (např. Mikulovická planina), zato v mladší a pozdní době bronzové až starší době železné došlo k vyvrcholení pravěkého osídlení v celém regionu. Ve 12. - 6. stol. př.n.l. tu sídlil lid kultury lužické a jemu příbuzné kultury slezsko-platěnické, obecně označovaný jako lid popelnicových polí. V názvu jedné ze jmenovaných kultur se objevují Platěnice u Dašic. Podle tam objeveného pohřebiště se označuje v odborné terminologii mladší fáze této pravěké kultury (7.- 6. stol. př.n.l.). Hustota osídlení na Pardubicku byla v době lidu popelnicových polí vskutku impozantní, jak lze usuzovat podle pohřebišť a vzácně dochovaných zbytků sídlišť. Sídliště z této doby bylo v 50. letech zkoumáno jen v Opatovicích n.L. (stavba elektrárny) a velmi významný je nejnovější archeologický výzkum vesnice z doby lužické kultury v pískovně ve Slepoticích. Na katastru Pardubic známe lokality v Rosicích n.L., ve Svítkově, v Trnové, Ohrazenicích, Pardubičkách, Dražkovicích, Pardubicích U Trojice a na Přerovsku, v Hůrkách, aj. Pravěké osídlení Pardubic a jejich bezprostředního okolí co do intenzity, zdá se, ustoupilo posléze v době laténské, kdy naše země osídlil keltský kmen Bójů s vyspělou civilizací. Stopy osídlení v bezprostředním okolí Pardubic sledujeme ze Svítkova a dále odtud i z Dražkovic a Mikulovic. Podobně poměrně řídké bylo osídlení okolí Pardubic i v následující době římské, kdy u nás sídlily germánské kmeny (1. - 5. stol.n.l.). Evidujeme lokalitu z Hůrek (dále pak Zminné). Zdá se, že Pardubicko zůstalo liduprázdné v následující době stěhování národů, na jehož sklonku, v 6. stol., k nám pronikají první Slované s jednoduchou kulturou pražského typu. K ojedinělým stopám osídlení v širším regionu Pardubicka patří nález slovanské keramiky pražského typu z Dražkovic. Někdy v 7. stol. přichází do našich zemí nová vlna slovanského obyvatelstva s vyspělejší kulturou. Tehdy vzniká trvalý etnický základ vývoje našich zemí. K nečetným dokladům osídlení z té doby na Pardubicku patří např. Dříteč, Bohdaneč - Dolany. |